Romeo a Romeo..??
Speciál:
„Veselé Vánoce!“Křikne Hotaka a obejme zezadu Michika….“Zapomněl jsem ti říct že nesnáším Vánoce?“Zakulil očima Michiko a sundal svou drahou polovičku ze svých zad…Usadil se na pohovce….bydleli už asi rok v novém bytě který zdědil Michiko po své matce.“Nechápu proč je nemáš rád….já je s matkou slavil každý rok…dávali jsme si kupu dárků…Jedli jsme rybu a bramborový salát…zdobili jsme stromek,jedli dietní cukrový…protože matka se bála o svou váhu“Michika se nemohl udržet a propukl hlasitému smíchu….“já naposledy slavil Vánoce když jsem byl malí….ještě s matkou….pamatuju si že otec…když se opil….shodil Vánoční strom a Mamka z toho byla strašně smutná….“Slzy měl na krajíčku když v tom ho Hotaka políbil….“Ale mi si uděláme krásné Vánoce….na které nikdy nezapomeneme….jelikož je štědrý den tak to bude těžké….koupit stromek….ozdoby….cukrový…..“…Michiko to neměl rád…ale chtěl mít Vánoce kvůli Hotakovi….“Tak já všechno zařídím…..ve sklepě by měl být nějaký starý stromek….“ Prohlásil Michiko a byl rázem prič….Chodil po městě a hledal otevřený obchod….vtom uviděl svítící výlohu….“Že by štěstí??....“Přišel ke vchodu a otevřel dveře…“Dobrý den“ pozdravým….“Vypadněte mladíku….už zavýrám!“Stařík ho vyžene z obchodu a zamkne na dvakrát“Debilní stařec….“…Dál brouzdá městem….uvidí další rosvícenou výlohu….vstoupí a prodavač ho přivítá širokým úsměvem „Dobrý den….“….Přijde k pokladně…“prosím nějaké cukroví….je jedno jaké….bílé víno…jedno jaké….a máte vánoční ozdoby?“….smutně kouknu na výlohu….“možná budu mít ve skladu…počkejte prosím zajdu se kouknout….“…Chvíli kouká a rozhlíží se po obchodu….spatří obraz s velkým srdcem uvnitř….“prosim vás zakolik by jste mi prodal tenhle obraz?“….Prodavač se zamyslí…“jelikož jsou vánoce….mohl bych vám to dát zadarmo….“….podrbu se na hlavě…a zabalíte mi to taky zadarmo?? „(zazubím se)“To by nešlo!“…(úsměv mu sklesne a začne lovit peněženku…hodí na desku stolu papírovky a vyjde s obří taškou domů…..) „do prdele!“ (Proklíná když stoupá po schodech nahoru…byl už u svého bytu…..začínalo se stmívat…odemkl si a nemohl uvěřit vlastním očím….stromek byl ozdobený….a z obíváku vycházeli hlasité zvuky…hodil jsem věci do přecíně stoupil jsem do obíváku a nestačil jsem se divit…“Otče?“
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář