Romeo Romeo..?? 3
16. 11. 2010
3.
Hotaka: (opětoval jsem jemně polibek a po chvíli se zarazil….sklopil jsem hlavu a postavil jsem se před matku)ehm….Mami…..já ho miluju…a on….mě…předpokládám..(čekal jsem že mě na místě zmlátí….a tyky se tak stalo…..už napřáhla ruku když v tom….)
Michiko: (vyletěl jsem z gauče a okamžitě chytil její ruku…s mírným úšklebem jsem prohlásil)Jestli se s tím nehodláš smířit….máti….tak nemáš právo si říkat matka….(stále jsem držel její tenkou ruku….a čekal co udělá……)*Hotako dej mi klíče! (přikázala mu a on poslušně poslechl….)Tak…a teď vypadni….jestli mi hodláš dělat ostudu tak odejdi a nikdy…opakuji nikdy se už nevracej…..co by si pomyslel otec???(spustili se jí slzy z očí…)Jdi….jdi a už se nikdy nevracej..rozumíš???NIKDY….!!!(vykopala nás ze dveří….a já jsem koukal na Hotakův uslzený obličej….)Pojď jdeme….
Hotaka: (Táhl mě ze chodů dolů…..)Kam mě to vedeš?? (zařval jsem a trhl jsem sebou…)Michiko?
Michiko: Pojď a neptej…se(došli jsme k velice malému paneláčku…..)Tadyk budeme bydlet lásko….(hrdinsky jsem se usmál a políbil ho do vlasů)
Hotaka: Co??(začal jsem se smát…..)Děláš si srandu že jo???jak bys….
Michiko: Matka….v její závěti bylo že jeden z těchle bytů zdědím já…..od 18 si to plátím sám….není to zas tak hrozné….(pousmál jsem se a objal ho….)
Hotaka: (nevěřil jsem vlastním uším….)Proč si my to neřekl hned sakra….(dal jsem mu pěstí do hrudi….)Myhly by jsme tadyk bydlet už rok….(pověsil jsem se mu kolem krku….)Jdeme dovnitř??(rozzářil se mi úsměv….)
Michiko: Můžeme….teda jestli chceš….(podal jsem mu stříbrný nablýskaný klíč a očekával hlasitou reakci….)
Hotaka: yááááyy….(vyskočil jsem po klíčku a daroval mu pár polibků…..rozběhl jsem se k bytu)
Michiko: Hej!!takhle máš líbat mě…ne ten klíč….(zavrtěl jsem nad tím hlavou) ….nespěchej…ani nevíš které jsou to dveře…..a nemůžu tíkat…jsem starý člověk a bolí mě kyčle…
Hotaka: (hodil jsem smyk a zastavil se…)Ty že jsi starej….máš právě až moc života v tom malinkém tělíčku….a pokud vím…je ti 19 ne??(pozvednul jsem obočí)
Michiko: ehm….Na věku nezáleží….(zkroutil jsem oči…..)Na co čekáme???jdeme!!(vyběhl jsem)
Hotaka: A potom že mu chátrá tělo…..(zasmál jsem se a rozběhl se za ním)
Michiko: (zastavil jsem se před dveřmi našeho bytu a zařval dolů….) 4 lásko…ještě musíš vyšlapat jedno patro…(pousmál jsem se a opíral se o dveře)
Hotaka: (doběhl jsem ke dveřím…políbil ho a vsunul do zámku klíč…..dveře se otevřeli….žasnul jsem…..měl tam překvapivě pořádek…..sjel jsem po zdi na zem a sklopil hlavu….)
Michiko: (koukla jsem se jak sjíždí po zdi….)Hotako….co je ti???(nadzvedl jsem mu bradu a usmál jsem se…)proč brečíš?
Hotaka: (začal jsem se smát….)Je to až moc dokonalé….My…my máme byt…a budeme navždycky spolu….a…je to až moc krásný…
Michiko: ehm…jo…máme byt….á jsme tady sami….á….mělo by se to trochu oslavit nemyslíš…??(vzal jsem ho do náruče a namířil si to do ložnice….)
Hotaka: (položil mě na postel a vjel mi rukou pod tričko…přitáhl jsem si ho a dral se jazykem do jeho úst…)oslava..???dobrý nápad...
Komentáře
Přehled komentářů
oslava bytuuuu :) njn to by měli :) super nápad :) jen doufám že to oslaví tak jak doufáám :) jdu dál jsem zvědavááá :)Oro piš.... :)
jejéé
(Nioru, 29. 7. 2011 19:57)
oslava bytuuuu :) njn to by měli :) super nápad :) jen doufám že to oslaví tak jak doufáám :) jdu dál jsem zvědavááá :)Oro piš.... :)
Oslava
(Neko, 16. 11. 2010 23:27)hiiiii dokonaléééé, honem pokráčko...já chci taky oslavu, mno doufám že jí v příštím díle pořádně riozebereš....
jejéé
(Nioru, 29. 7. 2011 20:01)